říjnový lásky

21. listopadu 2017


čekal jsi na mě na zastávce

na sobě bílou košili
a
tmavého motýlka
skrz špinavé okénko
jsem se neubránila úsměvu

a pak vcházím do bytu
říkáš
nelekni se
a otevíráš dveře do pokoje

a tam na mě čeká
večeře při svíčkách
to pro mě ještě nikdy nikdo
neudělal
a
já nevím
jestli mám větší chuť skočit ti
kolem krku
nebo 
snad plakat dojetím
jak je to celý 
hezký

je to vůbec opravdový?
fakt se mi to nezdá?

*

ležím v posteli 
a ty mezitím
připravuješ v kuchyni něco voňavého
sladká vůně 
se
nese bytem a mně se sbíhají sliny

na snídani 
či
na tebe?

*

ležím v posteli
přinášíš čaj
a francouzské tousty

usmíváš se
ve svých kostkovaných kalhotech
na spaní
čistě bílém tričku
a s několikadenním strništěm
jsi prostě k pomilování

upíjíš kávy
já zas z béžového
hrníčku
usrkávám černý čaj
a
říkám si
že tohle je po dlouhý době
fakt
ideální ráno

*

nechtěla jsem to
zamilovat se takhle brzy
po konci jednoho
vztahu
se hned vrhnout
do dalšího

nenechat srdce zahojit
odpočinout
a
rovnou ho věnovat někomu jinému

ale stalo se
já 
se tomu vlastně ani nechci bránit

možná proto
jak
přirozený mi to s tebou
všechno připadá


Okomentovat

© anna. Design by FCD