book tips | Němci

2. dubna 2018


Němci - Jakuba Katalpa
česká beletrie, román
vydáno v roce 2012 nakladatelstvím Host

V prvé řadě bychom si mohli říct, že autorkou této knihy je opravdu autorKA a ne autor, jak by se zprvu mohlo zdát. Pseudonym Jakuba Katalpa náleží spisovatelce a výtvarnici Tereze Jandové.
Čtyřset stránková kniha Němci je autorčiným několikátým spisovatelským počinem, avšak až díky němu se dostala víc do podvědomí veřejnosti. Na její poslední knihu Doupě se ale taky chystám, zvlášť po tom, jak skvělý dojem na mě Němci udělali. Teď už ale k samotné knize. Jde o román, odehrávající se na pozadí dvacátého století. Kdybych ho strukturou měla přirovnat k nějaké jiné knize, byla by to asi Hana od Aleny Mornštajnové. Hlavně díky tomu, že se v knize setkáváme s několika generacemi jedné rodiny.

Odpuste mi ty fotky knihovny, já musela. Konečně, poprvý ve svým životě, mám totiž svou vlastní (a velkou!) knihovnu! <3

Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít.

Příběh začíná překvapivě současností, pohřbem Konrada, na kterém se sejdou všechny jeho tři pozůstalé, dnes už dospělé, děti. Dva synové, jedna dcera. A té historie své rodiny nedá spát. Kdo posílal záhadné balíčky z Německa, o kterých otec často mluvil s opovržením? Kdo byla ona záhadná babička Klára Rissmanová? Vnučka se tedy vypraví do Německa, za samotnou Klárou, aby dostala odpovědi na své otázky. To ale ještě neví, že babička Rismannová je už nějakou dobu v ústavu a ze své paměti jí zbyly už jen zlomky. A tak dávají historii rodiny postupně dohromady s Klářinou dcerou, Gertrude.

Po pár stránkách, kdy se příběh odehrává na pozadí dneška, se ale vracíme zpět do minulosti a to konkrétně do roku 1912, kde celý příběh začal. A tím bylo Kláry narození. V průběhu knihy se sice vracíme ještě hlouběji, do historie života Klářiny maminky a podobně, ale ústředním bodem je v knize Klára. 
Postupně sledujeme její dětství, pubertu - ještě nepoznamenanou válkou - a následně dospělost, ve které už se válka vyskytuje. Najednou mizí její židovští známí, židovští žáci, které vyučovala. Ti všichni jsou najednou pryč a Klára zprvu netuší, co se děje. A pak jednoho dne musí přestat učit. Není kde. A jediná pracovní místa, která se pro ní nabízí, jsou ta v továrně. Klára to zkusí, rychle ale zjišťuje, že to není nic pro ni. A tak se na úřad práce vydává znovu, aby místo učitelky dostala za jakoukoli cenu. Ať už to bude kdekoliv, chce dělat to, k čemu je předurčená a co ji baví.
A tak se Klára dostává do Sudet, konkrétně do malé vesničky Rzy. Jak nepatřičně zde působí, si uvědomuje už po samotném příjezdu. Vesničtí obyvatelé ji navíc zprvu vnímají jen jako tu podivnou Němku z Říše, která sem přijela učit. Nikdo se s ní nechce bavit, všichni si jí měří nedůvěřivým pohledem. Časem ale tahle nedůvěra opadává a Klára mezi vesničany začíná zapadat. Dokonce se s některými spřátelí. S některými dokonce víc než s jinými...


Kniha je výborně napsaná a četla se jedna báseň. Druhá světová válka vnímaná z pohledu Němky, to je něco, co jsem ještě románově zpracované nečetla. A moc mě to bavilo. Historické události jsou popisovány nenásilně, hlavní jsou tu dějové linky, týkající se osudů obyčejných lidí. Nutno také zmínit, že měla autorka všechno dokonale promyšlené, protože to do sebe ve finále všechno krásně zapadlo. A ještě jedno plus, které bych chtěla na závěr zmínit, je délka kapitol. Jsou krátké a skvěle se tím pádem čtou. Člověk nemá pocit, že by se kniha táhla, pokaždé kapitola končila ve správný čas.

Jediným mínusem pro mě bylo velké množství postav, ve kterém jsem se ze začátku docela ztrácela. Po pár stránkách jsem ale i s tímhle přestala mít problém a do knihy se začetla. 

Za mě tedy příjemné první setkání s touto autorkou, které zapříčinilo, že kniha Němci rozhodně není tou poslední, kterou si od ní přečtu. 

Pět hvězdiček z pěti!

7 komentářů

  1. Cetla jsi ,,Osm” od Radky Trestikove,Anicko?
    Jen by me zajimalo,jak jsi vnimavala to mnozstvi postav,pokud si tedy knihu cetla samozrejme

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Četla, ale už před nějakou dobou, takže si úplně nevzpomínám. Ale mám pocit, že i tam to bylo v pohodě, přirovnala bych to k románům od Patrika Hartla - tím množstvím postav.

      Vymazat
    2. Tak to si musim precist Patrika Hartla-diky za tip:)

      Vymazat
  2. Ahoj, krasny clanok (ako vzdy :)). Sledujem ta uz dlhsie a musim povedat, ze mas skvely vkus na knihy! A chcem sa ta este spytat, cim fotis? A kde upravujes fotky? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji! <3
      Fotím Nikonem D40, už je to celkem dědeček (občas je to znát). A fotky upravuju už dlouhou dobu ve PhotoScape. Měj krásný večer!

      Vymazat
  3. Miluju Hanu a Němce! Opět skvělý výběr :)

    OdpovědětVymazat
  4. Hanu zrovna dokončuju a Němce jsem si taky chtěla přečíst, díky za připomenutí, po čem v knihovně kouknout!
    Četlas Vyhnání Gerty Schnirch? I to je o válce z pohledu (brněnské) Němky, třeba by tě to také mohlo zaujmout;)

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD