month summary / únor 2018

12. března 2018


+
  • konečně jsem si do Prahy přivezla auto a vážení, navzdory prvotnímu strachu, jak jen ten pražský provoz budu zvládat, si to cestování autem nemůžu vynachválit. v 80 % je to úžasná úspora času (a někdy taky ne, záleží hodně na tom, kam člověk po Praze chce. samozřejmě.)
  • japonské Momoichi s holkama z práce <3
  • noční Lucerna a následná cesta taxíkem domů, kdy jsme s Pájou objely skoro celou Prahu. ale nakonec to bylo moc fajn! (poprvý jsem taky jela s taxikářkou, místo s taxikářem. příjemná změna!)
  • La Boheme Café s Tomem 
  • (znovu)shledání po třech měsících s Honzou (a jeho jezevčicí <3)
  • společný čas s bráchou. návštěva nově otevřené kavárny Yemenites v Klatovech.
  • indický jídlo
  • Smetana Q a naše konverzace, který neberou konce <3
  • od února taky (znovu) nejím maso.(ale to už nejspíš víte z předešlýho článku, takže se tu o tom nebudu ani dál rozepisovat)
  • bylinkový čaj místo kávy k snídani
  • Kunratický les a my dva
-
  • stále se vracející nemoc
  • přijde mi, že poslední dobou vychází strašně málo dobré hudby, nezdá se vám?


U Honzy.

Kafe s sebou z milovanýho sušickýho Coffeehousu. S Míšou.
Křivoklátsko. Zmrzlé ruce, káva v termosce, my dva a les. Ať žijou spontánní výlety!

Dotisk Palahniukova Deníku. Doporučuju všema deseti!

Ranní tulení, na tomhle jsem už asi závislá a začátek dne si bez toho neumím představit.
Cesty vlakem. Když pominu, že mi cesta na Šumavu trvá místo hodiny a půl tři, je to vlastně docela fajn.

Tohle už stejně všichni známe z instagramů, no ne? / Momoichi
Po delší době ve Vršovicích.

Vegetariánská čína je taky moc moc fajn!





Čumáček.




S Matym.
Po deseti letech znovu na Kozlu.

Moje rána.
Sophiina volba z antikvariátu. Miluju ten výtisk!
Ahoj jaro!
Krásný hrneček z (prvních letošních!) farmářských trhů na Náplavce. Poslední měsíc si nedělám čaj téměř do žádného jiného.
Můj oblíbenec oslavil narozeniny!
Na kafíčku v Alf & Bet. Na to, kolikrát jsem ho viděla na instagramu, mě ale osobně zas tolik neuchvátil.
Jeden z nejhezčích únorových momentů. Spokojeně jsem si jedla kukuřici s tímhle božím výhledem a co vám budu povídat, absolutně nic mi v tu chvíli nechybělo.
Čaj s mlékem. Taky po dlouhé době. Mňam!
Kunratický les. Znovu a znovu.

5 komentářů

  1. Odpovědi
    1. Od všeho trochu, ráda si poslechnu jazz, indie, dobrý rock, sem tam klasický pop. Fakt je můj hudební vkus taková jedna velká všehochuť :-)

      Vymazat
  2. Přiznám se, že já vůbec nechápu lidi, co jezdí v Praze autem - hromadná doprava je v Praze úžasná a levná a taky je to šetrnější k prostředí, ale každého volba, chápu, pokud člověk potřebuje jet daleko od centra apod. možná. Jinak já naproto miluju cesty vlakem - kafe a knížka a jsem spokojená, navíc ta hezká česká krajina za oknem tomu hrozně dodává, tří hodinové cesty i plus mi nedělají problém. Plus mi přijde, že české dráhy se moc zlepšily, rychlíky hezky zařízené, čisté.
    Co se týče hudby, tak já pořád objevuju nějakou novou, i když alba, na která se těším, mají stále teprve vyjít. Takové nedávné písničky, které mě zaujaly jsou třeba Mr. Tillman od Father John Misty, Runaway od Mishaal, Too Serious od The Neighbourhood, Sanctify od Years&Years nebo teprv nedávno jsem objevila hudbu od Joji. Když člověk hledá, tak najde. Jinak u mě to vždycky jistí soundcloud, kde najdu spoustu nové hudby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bydlím relativně na kraji Prahy a na místa, kam bych se jinak dostala mhd za hodinu, se autem dostanu za 20 minut. Třeba když jsem jela za tetou do Vršovic. Tak v takových případech je to fajn, jinak ale taky jezdím převážně městskou. A trasa Šumava - Praha mi rozhodně vyhovuje víc autem, nejsem časově vázaná. I když máš pravdu, že vlaky určitě taky mají svoje kouzlo.
      Díky za tipy!

      Vymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD