book tips | příběh služebnice

10. prosince 2017


Příběh služebnice - Margaret Atwoodová
světová beletrie
nakladatelství Argo, 2017

Příběh služebnice, kniha, kterou kanadská autorka Margaret Atwoodová napsala už v roce 1985. Titul byl dokonce oceněn cenou Arthura C. Clarka a celkově jde o velmi úspěšnou knihu. Letos se o ní začalo ale znovu mluvit ještě o něco víc a to díky tomu, že byl podle ní natočený stejnojmenný seriál. Který mě, nebudu lhát, nalákal jako první, protože jsem na něj slyšela samou chválu a z mého okolí o něm spousta lidí mluvila. Když jsem ale navíc zjistila, že je natočený podle knihy, rozhodla jsem se, že si jí nejdřív přečtu a až pak se případně podívám na seriál. Když se mi bude líbit.

Příběh služebnice je dystopickým románem, laicky řečeno knihou o společnosti, která se vyvinula špatným směrem. Děj se odehrává v Americe, tedy konkrétně na jejím území, protože Spojené státy jako takové přestaly existovat a nahradila je republika s totalitním režimem - Gileád. Demokracie jako taková byla během pár týdnů vymýcena a s ní i práva žen, které se šmahem staly pouhými otrokyněmi, jež nemají právo vůbec na nic. Během jediného dne jim byly zmrazeny účty, byly vyhozeny z práce, byla jim sebrána veškerá práva a ony byly donuceny se podvolit. Staly se s z nich pouhé posluhovačky mužů. Příběh je pak retrospektivně vyprávěn právě z pohledu jedné ze Služebnic.


Svět jako takový se řítí špatným směrem a to obnáší mimo jiné i změnu klimatu. Svět, kde se děj příběhu odehrává, je plný chemikálií v ovzduší i potravinách a to má za následek neplodnost žen. Tedy většiny z nich. A tak tu jsou služebnice. Plodné a zdravé ženy, z nichž je každá přidělená do rodiny, kde už pár mít děti nemůže. Ať už jsou důvody jakékoliv. Služebnice nejsou společnicemi, nejsou sexuálními otroky, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jsou pouhým lůnem, nádobou na děti, když ekonomanželka - žena Velitele (vlivného muže), děti mít nemůže. Když svoji povinnost splní, jsou přeřazeny zase jinam. A to je jejich úděl. 
Dál se společnost dělí na neženy, které děti mít nemůžou, merty, jež jsou pouhými služebnicemi a již zmíněné ekonomanželky
Celé je to jak návrat zpátky, do dob, kdy ženy nesměly nic a jejich jediná úloha byla starost o domácnost a rození děti. V knize je to ale ještě vyhnáno do extrémů a ženy zde nemají právo ani na svou rodinu. Pokud tedy nejsou nějak vysoce postavené.


Kniha mi trochu připomínala 451 stupňů Fahrenheita nebo 1984 od Orwella, hlavně tím, že jde v obou případech o příběhy, které by se klidně mohly stát, ve všech zmíněných knihách jde o antiutopii, ze které běhá mráz po zádech.
A moje celkové dojmy z knihy; Myslím, že by se s daným tématem dalo mnohem líp pracovat. Je to skvělý námět, který byl podle mě zbytečně promrhán. V první polovině knížky jsem se nemohla úplně začíst a přišlo mi to trochu jako nuda. Vypravěčka zde popisuje činnosti bez jakýchkoliv emocí, jakoby bez zájmu. Občas jsou tyto záznamy protnuty retrospekcí, návratem do minulosti, kdy byl svět ještě v pořádku. Vzpomíná na tak běžné činnosti, jako bylo třeba placení kartou, možnost volby, milovaní se svým mužem, na oblečení, které tenkrát ženy mohly nosit, na řízení auta, procházky.
Druhá část knížky, asi tak od 150 strany (celkově má kniha asi 320 stran) mě začala bavit a přečetla jsem ji téměř na jeden zátah. Konečně se začalo něco dít, konečně vznikla nějaká zápletka. Čekala jsem možná ještě trochu víc, možná i trochu jiný konec, ale celkově jde o příběh, nad kterým budu ještě nějaký ten čas přemýšlet.

behind the scenes

4 komentáře

  1. Já jsem viděla seriál a ohromně mě zaujal. Zkoukla jsem ho v podstatě na jeden zátah a už se nemůžu dočkat další řady :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Máš naprosto nádherné fotky! :)
    Knížka mě osobně příliš nezaujala, ale svoje čtenáře určitě má :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, kdyby měl někdo zájem, zde na blogu vytvářím maturitní otázky z čj, a také recenze knih.
    Jinak Ann díky za tip. Prvně si zadši ale přečtu a až pak zhodnotím seriál. Takhle jsem to měla i u cizinky :)

    OdpovědětVymazat
  4. Na Příběh služebnice jsem narazila čirou náhodou a měla jsem z toho podobné dojmy jako ty... na začátku nic moc, pak jsem chtěla vědět víc o všech "nově nastolených pravidlech" v Gileádu. O seriálu jsem až do přečtení článku neměla ani tušení! Je pravda, že ten námět má mnohem víc co nabídnout.

    /fajn blog a moc pěkný design!/

    OdpovědětVymazat

© ANNA. Design by FCD