co je nového? | duben 017

30. dubna 2017

Přijde mi, že se poslední měsíce slévají v jeden jediný. Někdy vstanu a nějakou chvíli mi trvá, než si uvědomím, co je vůbec za den a co mám dnes v plánu. Čím dál častěji se taky v noci budím, dezorientovaná a s pocitem sucha v krku. Ve velké mikině vylézám z postele, jdu si natočit sklenici vody a na záchod. A pak samu sebe přistihnu, jak ve tmě stojím, dívám se do prázdna a vlastně... připadám si jako blázen. Musím jít přece spát.
Tyhle stavy jsou čím dál častější a možná je to všechno způsobený tím, že je teď můj život jeden velký zmatek. Můj život, má hlava, všechno je jeden velký chaos.

Navzdory tomu a všem jiným skutečnostem, který teď v mým životě nejsou úplně fajn, se ale snažím hledat to dobrý. Nacházet maličkosti, který mi ten den zlepší, který mi přivodí pocit štěstí a radosti a díky kterým se cítím naživu. Ať už je to objevení nové kavárny, čtení si v parku, nový seriál, na který jsem se začala dívat, moji kamarádi, Letná, noční Praha, moje Janča, nová košile... je tolik věcí kolem nás, z kterých se můžeme těšit, stačí se jen dívat kolem sebe. Někdy stačí opravdu málo.


o tom, jak ráda si v poslední době dávám vanu, ideálně se sluchátky v uších a čajem k tomu, jsem vám psala už v minulém článku, viďte?
je to prostě blaho!





na Vánoce jsem dostala voucher se vstupem na všechny tři výstav konající se v GOAP, tedy na naprosto snovou kombinaci Warhola, Dalího a Muchy
ale znáte to, člověk má pořád na všechno dost času a s odkládáním věcí na neurčito máme zkušenost jistě všichni, a tak mi do mailu před pár dny přišlo upozornění, že splatnost voucheru do konce dubna vyprchá. 
a tak jsme se jednoho pátečního rána rozhodli udělat si hezký den a do galerie vyrazili společně.

věděli jste například, že Andy Warhol se původně jmenoval Warhola a že má slovanské předky? a co víc, že část jeho rodiny dokonce v tehdejším Československu zůstala?

a nebo že Dalího mravenci mají zobrazovat smrt? a že měl už od dětství slabost pro kreslení slonů s dlouhými a tenkými nožkami?

mamacoffee




mamacoffee
Coffee room
Coffee room
Cafe Descartes
ye's
Kofárna Café 

duben se nesl taktéž v duchu poznávání nových kaváren (a že mi těch neprozkoumaných v Praze stále ještě hodně zbývá!)

poprvé jsem se podívala do naprosto kouzelný mamacoffee na Londýnské, do které jsem se zamilovala už tenkrát, poprvé, co jsem kolem ní procházela. asi jsem ale čekala na ten správní jarní čas, kdy bude hezky a já si budu moct dát kafe na té kouzelné venkovní zahrádce.
a bylo to přímo snový, povím vám!

druhá, na kterou jsem narazila cestou z knihovny (i když jsem tedy o ní slyšela už mnohem dřív) je Coffe room v Korunní ulici.
poprvé jsem si vzala kafe s sebou, venku bylo nádherně, já měla v batohu rozečteného Murakamiho a jediný, co jsem to odpoledne měla v plánu, bylo číst si a užívat si slunných Vinohrad.
podruhé jsem tam už nebyla sama, s milými jsme si dali banánový chlebík, bagel s mozzarellou a rajčaty, kafe a... bylo to strašně fajn. 

třetí nově objevenou kavárnou tento měsíc je Cafe Descartes, dříve Coffee Contact, na Francouzské.
už téměř celý rok jezdím kolem tramvají a zvědavě nakukuji dovnitř. a tak jsem si jednou řekla, že je na čase, abych se taky konečně podívala dovnitř.
a rozhodně bylo o co stát. kafe skvělý, interiér parádní, příjemná muzika a milá obsluha, takže za mě rozhodně velký ano!

a v neposlední taky letenská ye's, která mě svým interiérem naprosto dostala a Kofárna Café, kde je to taky moc příjemný!


já nikdy nebyla na růže.
(a velké plus muži, který to ví)

  1. duben
a krásno v botanický.

 opět, milovaná Letná a moji milí <3


proužky a fotka s půlkou obličeje.
už taková moje klasika (?)


oblíbila jsem si poslední dny snídat ovesnou kaši, obzvlášť ta jahodová je naprosto skvělá!
(a kniha od táty na doporučení)


milovaná Londýnská, milovaný Vinohrady.



 z deníku.


 Stromovka s touhle psí slečnou.
prosím, můžu už mít taky vlastního pejska?


 čtvrtek je takový malý pátek, no ne?
aneb někdy je alkohol, nejlepší kamarádka a hity z devadesátek to jediný, co právě potřebuješ <3


pusto prázdno.


 jaro <3



 doma.


 v poslední době se mi mobil plní poznámkami. hlavou mi totiž proudí nejzajímavější myšlenky většinou v případech, kdy jsem mimo domov nebo kdekoliv jinde, kde u sebe nemám papír a pero. a tak nezbývá nic jiného než vytáhnout telefon a ony myšlenkové pochody si zaznamenat do něj. stal se z toho téměř takový můj malý rituál. většinou v noci, když sedím v tramvaji, v uších mám sluchátka a za okny se míhají světla Stověžaté.

a jako by to moji milí z kaš-mi-daš snad věděli a tak mi poslali tenhle skvělý malý zápisník, který se mi vejde do kapsy kabátu a tak, tak bude mít to noční psaní zase hned větší kouzlo <3



na jaře je ten Mírák snad úplně nejhezčí!
nové.

večerní toulky městem.
sama.


další nové knihy.
aneb jak těžký je pracovat v knihkupectví...

a k těm prvním dvěma z antikvariátu - zakažte mi tam někdo alespoň na nějaký čas chodit, prosím, už všechny ty nové a nové knihy ani nestíhám číst! 


s Míšou <3


láska. 


jedna z nejposlouchanějších dubnových písniček.
večeře.
(a jedno velký mňam!)


<3


 zase (nebo spíš stále pořád?) nemocná.


deštivá (ale pořád stejně krásná) Šumava.

10 komentářů

  1. Tyhle články se mi strašně líbí :) upřímnost a "obyčejné" fotky běžného života ... díky tomu mám pocit, jako bych tě znala, i když jsme se vlastně nikdy neviděly. Trochu zvláštní pocit. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. takový dojem to vyvolávat má, to byl už od začátku můj záměr, takže jsem ráda, že tomu tak opravdu je :D <3

      Vymazat
  2. víš čím mě vytáčíš úplně nejvíc? že buď ve svých článcích zmiňuješ má nejoblíbenější místa (tudíž se o nich dozví celý svět a já si nebudu mít kam sednout) a nebo mi chodíš po místech (čti kavárnách), která mi tkví v mém bucket listu (tímto ti doporučuji appku SOON, jestli neznáš - je to bomba!).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jé, to je skvělý, že máme stejný oblíbený místa a stejný vkus ve výběru kaváren :D (a za tip moc díkyy!)

      Vymazat
  3. na výstavu Warhola se taky chystám už asi rok. jestli tě Andy zajímá, doporučuju jeho autobiografikou knihu Popismus. dočteš se toho mnoho o jeho životě, ale bacha, je to docela divočina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. výstava byla skvělá, na jedné jsem byla před rokem v Brně, na druhé teď tady v Praze a musím říct, že ta byla mnohem lepší a obsáhlejší, fakt jsem z ní byla nadšená. a celkově ze všech třech výstav, které jsem v GOAP navštívila, se mi tahle líbila ze všeho nejvíc.
      (a za tip na knížku moc děkuju, určitě se po ní podívám!)

      Vymazat
  4. máš v sobě hrozně velký kouzlo! zděluješ maličkosti s takovou skrytou důležitostí, že jako to nejdůležitější, jak by to být mělo. vždycky mi tvůj článek dá nový námět k přemýšlení a zapisování si.
    hodně štěstí, dobrých knih, myšlenek, kaváren a radosti do dalšího měsíce :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Radování se z nových a hezkých maličkostí není nikdy dost! :) Jinak vanu taky miluju, ležela bych tam hodiny. Fakt mě mrzí, že ji v bytě nemáme. Ale užívám si ji vždycky, když jedu na víkend k našim a sním si o své vlastní vewlké vaně ve svém vlastním budoucím domečku. :)

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  6. Achjo, já tak moc miluju ty tvoje fotky.💛

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD