book tips | 15

2. února 2017


Dlouho jsem o knihách nepsala. Krom minirecenzí na goodreads samozřejmě (když jsme u toho, zapojili jste se už do nové reading challenge 2017?)

Vertigo - Patrik Girgle


Takhle kniha mě dostala. A vlastně ani nevím, zda to bylo stručným a přímým jazykem, který celou knihu provází, nebo schopností popsat dokonale pocity a atmosféru. 
Skvělá kniha ze života, umně popisující jeho hořkosladkost, pomíjivost a mnohdy i marnivost. A hlavní hrdina Dušan - pro kterého jsou devadesátá léta dvacátého století nejen roky možností, ale zároveň roky deziluzí, první lásky a malých osobních tragédií - je člověkem, ke kterému má mnohdy blízko každý z nás. Zvlášť v letech, kdy je vám dvacet a vy tápete v otázkách životního smyslu, citů a vůbec, celkově je těch otázek najednou nějak moc.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a styl psaní Patrika Girgleho jsem si opravdu zamilovala.

14,000 things to be happy about - Barbara Ann Kipfer


Téhle knihy je už pár let všude plno. A to hlavně na účtech tumblr a našich instagramech. Nevím, jak se to stalo, ale z této knihy se stala úžasná fotogenická pomůcka, vždy perfektně dotvářející onu hygge atmosféru. 
Každopádně, po návštěvě knihkupectví a jejím prolistování jsem si řekla, že bych ji taky chtěla mít ve své knihovně. Celou ji přečíst, to je asi silné slovo, reálně si totiž neumím představit, že bych četla čtrnáct tisíc pojmů, které na sebe nijak nenavazují, slovo po slově. Je to kniha, kterou si člověk otevře, když je mu smutno, nebo když jen hledá inspiraci. Kniha, co pohladí po duši. Jak jste z názvu knihy asi sami mohli odtušit, autorka zde shromáždila několik tisíc věcí, co ji dělají šťastnou. Několik tisíc pojmů či slov, které si nejdříve každý den zaznamenávala do svého sešitu a pak, když už jich bylo opravdu mnoho, přepsala do svého počítače a nakonec se tyhle své radosti rozhodla vydat knižně. 
A ještě takový jeden malý tip na závěr - knihu doporučuji v původním znění a to v angličtině, nedávno jsem měla možnost nahlédnout do českého překladu a podle mě (v tomto případě) přeložená kniha už nemá takové kouzlo.

Schiele - E. Selsdon, J. Zwingerberger a A. Bassie


"Umění nemůže být moderní... umění je věčné"

Schieleho a jeho neotřelé, expresionistické a "syrové" umění jsem měla vždycky ráda. Něco, aniž bych vlastně věděla co to "něco" vlastně je, mě na něm fascinovalo. Kresby tužkou, erotické akty a pomocí nich vyjádření sebe sama. Sebereflexe a vyjádření pocitů pomocí svých děl. Ani snad nemusím říkat, že na dobu, ve které Schiele žil a tvořil, bylo jeho umění značně pobuřující. Jeho kresby byly často považovány za pornografii (jednou kvůli jedné takové dokonce strávil pár týdnů ve vězení).
Schiele byl bouřlivák. Bouřlivák a zároveň outsider - alespoň on sám sebe za outsidera považoval. Dělal si co chtěl a bylo mu jedno, co si o tom myslí ostatní.
Tato kniha je skvělá. Celkem málo textu, hodně kreseb, skic a obrazů - takže je máte (téměř) všechny pohromadě, což je paráda. Plus máte každý tento obraz či kresbu rozebranou a k ní doplněný kontext, ve kterém ji Schiele tvořil.

Pokud jste tedy milovníci umění nebo se chcete jen o tomto skvělém umělci něco dozvědět a zamyslet se nad jeho tvorbou, je tato kniha dobrou volbou. (A důležité je taky zmínit, že v této edici vyšli i jiní velikáni, jako je třeba Monet, Van Gogh, Munch nebo třeba Frida Kahlo)



Grandhotel - Jaroslav Rudiš


Další Rudišovo kniha, co mě naprosto dostala. Je fakt, že se člověk do příběhu musí ponořit a na začátku se ve čtení trochu přemáhat, ale pak, pak vás to do děje naplno vtáhne a vy se najednou přistihnete, že máte pocit, jako byste byli na Ještědu společně s hlavním hrdinou, Fleischmannem. Jako byste společně s ním cítili onen chlad a samotu, která tam převládá, která vás naprosto obklopuje a prostupuje vším. Fleischmann, tak trochu blázen, který je toho názoru, že za všechno může počasí. A o ničem jiném než o počasí vlastně ani nemluví, nic jiného ho nezajímá. Fleischmann, který je tak trochu chudák, který se vymyká měřítkům "normálnosti". 
Během četby jsem si ho ale (a možná právě proto) zamilovala a nejradši bych ho objala, jak mi ho bylo líto. Někdy naše životy nejsou jednoduché a tento příběh je toho jen ukázkou.
A závěr knihy, bože... běhal mi mráz po zádech.


Bez jablka - Miloš Říha a Michelle Losekoot




Tak u tohohle jsem se fakt bavila! A to dokonce tak, že jsem se po dlouhé době při čtení smála nahlas.
Bez jablka je skvělou oddechovkou, zabývající se vztahy a pohledem na ně ze strany muže a ženy. 

,,Kdo platí na rande? Kdo koho vlastně žádá o ruku a kdo opravdu zdržuje, když se odchází z bytu? Novou metou ve vztahu je znát navzájem své heslo k počítači, muži mají krémy proti vráskám a ženy dělají kariéru. Miloš a Michelle se v tom chaosu snaží zorientovat. Žijou totiž v generaci dnešních třicátníků, tedy v první generaci, která si v životě nastavuje svá vlastní pravidla. A tím, že spolu nespí, k sobě mohou být upřímní. Jejich krátké tematické sloupky, které už rok vycházejí na Bezjablka.cz, jsou ironickým povzdechem nad tím, jak by dnešní svět vypadal, kdyby Eva tenkrát nepodala Adamovi jablko a Adam si do něj nekousnul. Jak by vypadal svět, ve kterém muž a žena mluví otevřeně o všem, co se v jejich životech změnilo?"


Muži, kteří nemají ženy - Haruki Murakami


Jak už asi všichni víte, Murakami je jedním z mých nejmilovanějších spisovatelů. Možná dokonce tím úplně nejoblíbenějším. A taky že se postupně snažím přečíst všechny jeho knihy. 
Tahle konkrétně se mi líbila moc. Po dlouhé době kniha, která se nedívá na lásku a vztahy z pohledu ženy, ale naopak muže. Vcítit se do mužů, jež byli podváděni, jež zůstali opuštěni, jejichž lásky k nim necítily to samé, co oni k nim. Cítit samotu, která se do člověka zažírá jak kyselina a pomalu a jistě, když je člověk sám po dlouhou dobu, se stává jedním ze znaku jeho osobnosti. Aniž by to sám chtěl.
Navíc jde o první povídkovou knihu, kterou jsem od Murakamiho četla a nutno podotknout, že jsem byla nadšená. Ocenila jsem to zvlášť během zkouškového, kdy člověk nemá na sáhodlouhé romány čas a tak jsou krátké povídky tím pravým ořechovým.


A co vy, máte nějaké tipy na knížky, které si člověk prostě musí přečíst?
Pokud ano, sem s nimi!

7 komentářů

  1. Já určitě mohu doporučit Šťastnou knihu od B. Šťastné. Člověk si při čtení mnohé uvědomí. A 14,000 things to be happy about už na mě netrpělivě čeká, taky se na ni chystám.
    http://milujmese.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tu jsem četla a je naprosto skvělá! (četla jsem i její druhou knihu Jak jsem sebrala odvahu, a to mohu taky jedině doporučit)

      Vymazat
    2. Tu si musím taky koupit! :) Sice je to paní o mnoho starší než my, ale stejně se v ní tak nějak vidím.

      Vymazat
  2. Ani jednu knihu neznám, ale vypadají skvěle, určitě si nějakou přečtu :) díky za tipy.
    lifebymaky.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem úplně nadšená z tohohle článku, miluju knížky! 14 000 things to be happy about si chci pořídit už hodně dlouho, přijde mi to jako neskutečně inspirativní nápad :) Murakamiho jsem začala číst teprve nedávno - přečetla jsem od něj Sputnik, má láska (skvělá kniha, doporučuji) a jeho styl psaní se mi hrozně zalíbil, takže také plánuju přečíst co nejvíc jeho knih. A ten Schiele - vůbec jsem netušila, že taková kniha existuje, a že existuje ještě o Claudu Monetovi a dalších mých oblíbených umělcích, takže hrozně děkuju za tip a asi budu nakupovat! <3
    Další knihy neznám, ale rozhodně se na ně také podívám :) Skvělý článek!

    OdpovědětVymazat
  4. Na knihu Bez jablka jsem nedávno koukala v obchodě. Musím si ji přidat do seznamu knih, které chci přečíst, vypadá to fakt dobře! :)

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  5. Na tohohle Murakamiho se chystám už od předloňských Vánoc, kdy mi byl darován. Ale to furt bylo diplomka - státnice a teď, když můžu, čtu po stopadesáté Harryho Pottera. Ale Murakami bude v závěsu, musí!
    Za mě to read je Afterdark, ať zůstanu u Murakamiho. Myslím, že ot bylo mé první setkání s ním a strašně se mi to líbilo, strašně :)

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD