book tips | Podle skutečného příběhu

2. prosince 2016

Snažím se číst.
Abych se vyjádřila přesně, snažím se číst i něco jiného, než věci do školy. Nechci samozřejmě tvrdit, že by ono 3000 stran nutných k přečtení do konce semestru byla pořád jen nuda, ale na rovinu, člověk si taky někdy potřebuje vydechnout a přečíst si i něco jiného než všemožné sociologické a psychologické teorie, ekonomické termíny a tak dále a tak dále.

A pro mě je čtení formou odpočinku. Vždycky bylo.
Strašně ráda trávím čas s knihou. Od každého knihomola už jste asi někdy slyšeli onu otřepanou větu - Kniha mě přenáší do jiného světa. Ale pod tou prázdnou frází, kterou má už každá druhá či druhý hrdě napsanou na svém twitteru (horlivě roluje tím svým, zda tam náhodou tutéž frázi nemá taky...), je opravdu to něco, co člověka rázem přenáší někam pryč. Mimo prostor.
Samozřejmě si musíme umět vybrat tu správnou knihu. Takovou, která nás naprosto pohltí a vtáhne už od prvních stránek. Těch pár písmenek si vás obmotá kolem prstu a vy najednou nevnímáte nic kolem. Sedíte v kavárně, před nějakým časem přinesená káva vám už dávno vychladla, ale vy nepřítomně čtete, přímo hltáte slova dál a dál. Nemůžete přestat.

Přesně tak vypadá čtení, které miluju. Čtení do pozdních nočních hodin, kdy vás už bolí oči, ale vy tu knihu prostě musíte dočíst (můj případ u Honu na ovci od Murakamiho). A pak, po dočtení, ji odkládáte a cítíte, že vám někde uvnitř něco dala. Že tam někde uvnitř vás z ní něco zůstalo.


Martinus asi mé nutkání a potřebu číst i něco jiného, mimoškolního, vycítil a poslal mi rovnou tři knihy. A první z nich, o které vám dnes chci napsat pár řádků, je...

Podle skutečného příběhu od Delphine de Vigan


Francouzská literatura jako taková si celkově moc ráda klade otázky týkající se smyslu psaní. Pohrává si s myšlenkou, zda je pro čtenáře zajímavější autentičnost či vymyšlený, ale přesto pravdivě působící příběh. Jednoduše řečeno - pravda nebo lež?

Kniha Podle skutečného příběhu je již čtvrtou autorčinou knihou, která u nás v překladu vychází, což znamená, že i tady si de Vigan našla své věrné publikum.
První věcí, které jsem si v knize všimla, bylo jméno hlavní hrdinky - Delphine - které je totožné s tím autorčiným. A už zde vás napadá otázka, zda tedy půjde o příběh autobiografický, popisující, co všechno se spisovatelce po napsání knihy o své umírající matce doopravdy stalo, nebo jestli půjde jen o chytře sestavený, vykonstruovaný příběh.

Delphine tedy, jak už jsem trochu nastínila v předchozím odstavci, napsala úspěšnou knihu, která popisovala náročné a smutné období, kdy ji umřela matka. Téma tak osobní, že už snad osobnější být nemůže. Nepočítala ale s úspěchem, který kniha měla. A už vůbec nepočítala s tím, že po ní její čtenáři budou pak žádat už jen takové opravdové věci.

Reakcí na tlak, který se na ni vyvjíjí, upadá Delphine do jakési tvůrčí krize, sociální izolace a strachu psát, který nakonec dochází do takového stádia, že není ani schopna sedět u počítače, nedej bože něco napsat. A když říkám něco, mám na mysli třeba i takovou drobnost, jako je třeba nákupní seznam

A právě v tuto chvíli, člověk by si téměř řekl jako na zavolanou, vstupuje do jejího života tajemná - v celé knize jmenovaná pouze jako - L. Dokonalá a krásná L., která ji během chvíle obrátí život naruby. Z L. se velmi rychle stává Delphinina velmi blízká kamarádka, která je ochotna vzít na sebe všechny povinnosti, které Delphina kvůli svému psychickému stavu nezvládá. Tráví s ní většinu času, po čase se k ní dokonce nastěhuje. Časem se začíná ,,náhodně" objevovat na stejných místech, začíná ji mluvit do toho, co by psát měla a co ne. Později si Delphina začíná uvědomovat, že ji L. ovládá. Nebo se o to alespoň snaží.

Co je pravda a co fikce?
To je otázka, kterou si čtenář klade téměř po celou dobu svého čtení. Líčí snad autorka v knize svůj vlastní příběh nebo je ona shoda jmen jen pouhou náhodou nebo naopak záměrem?

1 komentář

  1. Aničko, děkuji Ti za další inspiraci, připisuji si na seznam k Vánocům, letos tam snad kromě knih nic jiného není, haha. Souhlasím s tebou, při čtení se mi otevírají úplně jiné světy a doslova od všeho uteču.

    OdpovědětVymazat

© ANNA. Design by FCD