americká zahrada

3. dubna 2016

Když nad tím tak přemýšlím, jsem opravdu vděčná za to, že jsem mohla vyrůstat na Šumavě. Díky tomu si totiž pamatuji letní rána, kdy jsem se probouzela při kohoutím kokrhání, pamatuji si večery, kdy jsme seděli celá rodina na zahradě, grilovali jsme a povídali si o všem možném. Vybavuje se mi tolik krásných chvil vázaných na dny strávené na venkově, ale kdybych vám o všech z nich měla povídat, byli bychom tu snad ještě zítra.

Vzpomínám ale také na to, jak mě štvalo jezdění na chalupu, víkend co víkend. Mohlo mi být tak 13 nebo 14, neměla jsem na výběr a hrozně mi vadilo trávit celý víkend na chalupě u lesa, bez internetu a toho všeho okolo, co čtrnáctiletá holka ve svém věku nutně potřebujete, chápete.

Bydlíme ve vesničce, která má maximálně třicet obyvatel. Ráno mě místo kohouta budí ovečky, které máme hned přes plot - a nevím nevím, jestli je lepší kokrhání nebo mečení. Občas se tu bojím - to když večer není nikdo doma a já jsem v celém domě úplně sama - dodnes se divím, jak jsem zvládla letní prázdniny, kdy jsem doma byla sama klidně celý týden. Někdy mě štvou ty práce na zahradě, hrabání listí a tak dále, ale jinak.. jinak jsem si to tu zamilovala. 
A i té chalupě jsem přišla na chuť. Odjet na víkend pryč od shonu města, možná trochu zbaběle utéct od starostí a všechny povinnosti nechat za sebou. Večer si v krbu rozdělat oheň a s rozečtenou knížkou a hrnkem horké čokolády se tím uklidňujícím plamenem kochat. Sednout si na zahradu, kde je absolutní ticho. Chodit na odpolední procházky do lesa či na houby, tak jako jsem jako malá chodívala s dědou. Nechat se na víkend unést tou šumavskou krásou a na chvíli zapomenout na všechno okolo. 

Dnes jsme si s Milým udělali výlet. Odložili jsme všechno to učení, já vytáhla můj milovaný skútřík a vyrazili jsme směr Chudenice, konkrétně do Americké zahrady - která je chráněným národním územím - a na nedalekou rozhlednu. 
Ruku v ruce jsme kráčeli prosluněným lesem, nasávali jsme tu úžasnou vůni a jen jsme si užívali toho, že nic nemusíme. V Americké zahradě jsme zas a znovu obdivovali onu slavnou douglasku, seděli jsme v trávě, fotili na Polaroid, poté jsme došli k rozhledně, na které jsme naplánovali náš další výlet a nakonec jsme to celé zakončili domácím medovníkem.

Mohla být ta dnešní neděle lepší?

6 komentářů

  1. Stále to samé dokola, už to začíná být nuda :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkný článek :)

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky napsané a podle fotek je tam opravdu krásně, určitě to stojí za vidění. A musím oponovat anonymovi, mě se tvoje články líbí pořád a to včetně stylu psaní

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto s tebou souhlasím! Já jsem z malého města a miluju to tam. Bylo nejlepší se učit na maturu na zahradě při opalování a grilování. :) Teď teda bydlím na kraji Zlína (sice byt, ale v rodinném domku se zahrádkou, takže aspoň takový malý kompromis), ale už se moc těším, až si někdy pořídíme domeček v nějaké z vesniček v okolí. TeĎ se aspoň ráda vracím domů k našim na víkendy. Hlavně teda ty líta a grilovačky si tam užívám. :)

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  5. Moc zavidim, ze mate stesti mit chalupu :) Uprimne doufam, ze i ja - popr ma rodina jednou nejakou poridi (uz i vime jakou). Presne ted jsem na tom tak, ze bych si ty vikendy a letni tydny umela predstavit travit takto - prozatim jezdim alespon z Prahy do meho rodneho Liberce :) Ale ta priroda...a pohoda na zahrade. Prochazky. Ach :)

    OdpovědětVymazat
  6. Miluju tvoje články! Jak dočtu jeden, už se nemůžu dočkat dalšího. Mimojiné tě sleduji i na instagramu- líbí se mi tvůj styl a obdivuji to, jak dokážeš šířit pozitivní energii kolem sebe. A když už píšu o instagramu...nemohla jsem si nevšimnout té krásné kabelky, co vlastníš! :-D Mohla bych se zeptat odkud ji máš? :-) Jinak přeju, aby se povedla maturita!

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD