velhartický krásno

26. února 2016


Jestli někam utíkám opravdu ráda, tak je to právě tenhle les. 

Les mého dětství, les, kam jsem s dědou při parných létech chodila na procházky. Na sobě jsem měla zelené plátěné šortky (které si pamatuji dodnes), za ruku jsem držela dědu, mého velkého ochránce. Světlý malý nosík jsem vesele nastavovala sluníčku a jedinou mou starostí bylo, kdy už dojdeme do té cukrárny, kde mají tu nejlepší zmrzlinu. Byly to krásný časy, do kterých se ve vzpomínkách tak ráda vracím. 
Máme teď jarní prázdniny a navzdory tomu, že bych svůj volný čas měla věnovat přípravě na maturitu, jsem se rozhodla si naopak odpočinout a udělat si pár dní volno. Opravdové volno.

A tak jsme s Kubou jeden šumavský víkend vyrazili právě do lesa mého dětství. Do Velhartic.

5 komentářů

  1. Tohle je tak POHODOVEJ článek, že jsem se rozhodla dneska už nic nedělat a těšit se na zítra :D. Jedeme taky na výlet do přírody a už se nemůžu dočkat, konečně letošní první! Tobě přeju pevný nervy a hlavně v klidu a bez stresu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Máš naprosto úžasné fotky, ze kterých čiší pohoda a krása toho lesa.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný článek a překrásné fotografie jako vždy <3

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto souhlasím, taky jsem potřebovala prázdniny! :)

    OdpovědětVymazat

© ANNA. Design by FCD