21. září 2015

Vždycky když je mi smutno, píšu. Papírové stránky deníku se plní slovy, nepopsané řádky najednou přestávají být prázdné a ze mě pomalu vyprchává pocit samoty a úzkosti. Když k tomu všemu přidáme ještě horkou kávu, hřejivou deku a Jeho náruč, je to dokonalý lék proti špatné náladě.
Dnes tomu není jinak. Třetím dnem nemocná, začínám se pomalu nudit a přepadává mě tolik známý pocit samoty. Je to nepřítel, který vždy přijde v nečekanou chvíli. Pomalu se plíží, schovává se za kamenné sloupy mých radostí, čekajíc na správný okamžik, kdy bude moct zaútočit. A doba nemoci je pro něj víc než příznivá.

Je ráno, otevírám oči, po malé chvíli zjišťuji, že mi v noci nezazvonil budík a já si kvůli tomu zapomněla vzít antibiotika. To nám to dnes hezky začíná, říkám si.
Zkouším ještě usnout, ale bohužel. Má celoživotní povaha ranního ptáčete se bohužel ani dnes nezapře. Vstávám tedy za účelem udělat si dobrou snídani, uvařit si černý čaj s citronem a zalézt si zase zpět do postele, k seriálu.

Každý rok, od té doby, co jsem na střední škole, mám vždycky v září angínu. A bohužel ani letošní rok není výjimkou.
S pár "zázračnými" prášky, nechávám své tělo i mysl na týden odpočinout. Abych pravdu řekla, bylo to celkem potřeba. Nějak mi totiž ty začátky školy nedělají dobře (a komu vlastně jo?). Nedělají mi dobře všudepřítomní lidé, škola, do které chodím s nechutí a z x předmětů se těším jen na dva nebo tři, a to je seminář ze základů sociálních věd, angličtina a čeština. Když nad tím tak přemýšlím, všechno to jsou humanitní předměty, které se mi budou hodit na vysoké škole (pokud se na ní tedy dostanu, ehm). A zbytek? Ekonomika, účetnictví, matika.. všechno to vypouštím jedním uchem zase ven. A ano, opravdu jsem zvědavá, jak z toho za 7 měsíců odmaturuju.
Co dál mi nedělá dobře? Mám mluvit o ranním vstávání, o příchodech ze školy domů, kdy na vás čeká zase jen učení. Mám mluvit o těch x věcech, které mě štvou?

Ne, nebudu. Protože i přes těch pár věcí, které nejsou tak úplně podle mých představ, je můj život momentálně celkem fajn a pořád je kolem nás dost věcí, ze kterých se člověk může radovat.
Přichází podzim, mé nejmilovanější období. Urovnala jsem si priority a cíle, v hlavě si srovnala, kdo je pro mě důležitý a kdo už zas tolik ne. Všechno jako by zase začalo vycházet. Tak to hlavně nezakřiknout.
Dočetla jsem Norské dřevo, shlédla pár skvělých filmů - na které jsem se chystala už nějaký ten pátek. Mám s kým trávit rána i noci, chodit na slunečné podzimní procházky v lese, kdy můžete toho druhého držet za ruku a jen si užívat toho, že jste spolu.
Vydělané peníze utrácím za oblečení, knihy, výborná cappuccina a dortíky. A jestli mi to není líto? Ne, není. Protože žijeme jen jednou a život je právě o tom, abychom si ho užívali plnými doušky.
Doma si vařím výborné špagety carbonara, ráno, kdy můžu ještě spát, mě můj malý Maty budí malou pusinkou na tvář a slovy "Ještě můžeš spát, dobrou".
Je tolik věcí, které mi poslední týdny dělají radost.
S podzimem nemusí přicházet jen pochmurná nálada a smutky. Naopak. Nejde o roční období, ale o to, jaké si ho dokážeme sami udělat.

A upřímně.. momentálně se mám mnohem líp, než tomu třeba bylo na jaře či v létě. A jak jste na tom vy?

5 komentářů

  1. Úplně tě chápu! Jako by jsi mi mluvila z duše. Také jsem na ekonomce, ve čtvrťáku a zachvilku maturita. K tomu trávit půlku dne s lidmi, který nesnášíš a nemáš si s nimi co říct. Otravné účetnictví a ekonomika. Hrozný rozvrh! Díky bohu, za mého přítele, který mi vždycky vyslechne jak nemám ráda některé lidi. Za to jak s ním můžu někdy trávit dny po škole a probouzet se vedle něho (ikdyž to se mi pak vůbec nechce do školy a chci ležet vedle něho celý den a jen se objímat ))) Mám taky děsnou radost z podzimu!! Letos se mi hlavně líbí ve fashion formě. Prostě PODZIM má něco do sebe a cítím se úplně jinak )))

    OdpovědětVymazat
  2. 4roky jsem chodila na školu, kde mě to nebavilo jak s lidma tak co se učení týče...ale přestalo mě to bavit na konci druhého ročníku, tak jsme to nechtěla měnit ;) jsem ráda, že jsem si někde udělala maturitu a i za skutečnost té hrozné školy, kde jsem sice chodila s odporem, ale naučilo mě to, že všechno jde..;)
    ted jsem na VOŠce která mě baví, chodím tam ráda, máme skvělé učitele a skvělé lidi ve třídě i na intru a nemůžu si stěžovat....tak držím palce ať to tak máš taky..!! :) a maturitu zvládneš..!! :))
    a jinak, není to o období ale o nás, ale já mám naopak ráda jaro, léto :)) a podzimu nějak nemůžu přijít na chut, i když ten letošní je zatím krásný :))
    Jaké si to uděláme takové to máme

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Víš učení není jen o tom jestli tě baví.Hlavní je procvicovani paměti, mozku.Zkus na škole najít pozitivní drobnosti a bude se ti tam chodit líp.Vždy neco takového je.:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Krásný článek :) Také se potřebuji vypsat, když je mi smutno nebo se něco kazí. A ty si píšeš deník? Pokud ano, doporučila bys to? Často se totiž potřebuji jen tak vypsat, ale nevím, zda je psaní deníku vhodná volba :) Jinak mám tvé články moc ráda, včera jsem četla ty starší celý večer, protože jsem na tvůj blog narazila teprve nedávno, vždycky jsem po tvých článcích úplně plná pozitivní energie :) Děkuji ti za to :)

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD