Co je nového? / srpen

28. srpna 2015

Prázdninové dny se krátí a nám nezbývá nic jiného, než tento fakt přijmout a snažit se na přicházejících školních dnech najít alespoň nějaká pozitiva. Jde to těžko, ale jde. Teď bych ale chtěla shrnout, co se za ten srpen vlastně stalo.

Utrácela jsem první výplatu, koupila si x dalších svetrů, nové džíny, trička.. jak jsem psala ve starším článku, zařekla jsem se, že už si žádné letní oblečení kupovat nebudu. Alespoň ne letos. (ano, a tak mám x dalších svetrů, které jsem tam prostě nemohla nechat, klasicky)
Měla jsem několik výborných kafí (jedno dokonce zdarma!), hodně četla, chodila na procházky, fotila, našla si konečně čas na pár kamarádů, které jsem během července zanedbávala.
Bylo toho tolik a zároveň málo. Málo na to, co všechno jsem na prázdniny původně plánovala. Ale říká se, že člověk má být spokojený s tím, co má. A tak jsem spokojená navzdory tomu, že jsem kromě Chorvatska nikde mimo republiku nebyla. Že jsem namísto dalekých výletů alespoň po republice jezdila na výlety v okolí. Spokojená i navzdory tomu, že byly tyhle prázdniny takové volnější.

Když pomyslím na nadcházející rok, mám v břiše najednou takový zvláštní pocit. Přichází nervozita a očekávání. Tolik věcí se změní, tolik mě toho čeká.
Maturitní ročník, maturák, (druhá) návštěva Anglie, maturita, přijímačky na VŠ, stěhování, možná dlouhodobější návštěva ciziny?
Je toho tolik. Mám v hlavě tolik plánů - kromě těch hlavních spřádám i ty záložní, protože chci být připravená na všechno.
A když o tomhle povídám svému kamarádovi, o tom, jak se těch všech věcí kromě těšení se zároveň i bojím, odpoví mi "Já žiju dneškem, neřeším, co bude zítra, natož co bude za pár měsíců".
Nad tímhle přístupem kroutím hlavou. Je mi jasné, že bych si tím asi ulehčila život, ale.. nebyla bych to už já, neumím to. Spřádání plánů do budoucna mě prostě baví.

A tak jednoho srpnového odpoledne, kdy se rtuť teploměru šplhá až k úmorným 35 stupňům (už chci příští týden a s ním i ochlazení na 18 stupňů), stojím mezi regály nejmenovaného obchodního domu a vybírám školní potřeby. Pár sešitů (mimochodem - už by konečně mohli změnit jejich design, ty geometrické tvary a pár barev mě prostě nebaví), pár propisek, jednoduchý hnědý balící papír na obalení těch šílených sešitů a můžeme jít. S nostalgií procházím kolem kufříků na výtvarku, sešitů na hudební výchovu, vodovek a celkově spousty těch věcí, které jsme s mamkou na konci každého léta na prvním stupni kupovaly. Ach ach.
Ale ani teď, v posledním ročníku a 18 letech si neodpustím koupi pár barevných tužek, propisek a super zvýrazňovačů (které možná až tak úplně nepotřebuji, ale jen chci). Kdo mě zná, tak ví, že když jde o papírnictví, jsem tak trochu úchyl, hehe.

Co bych vám pověděla dál... během prázdnin jsem si taky pár věcí uvědomila.
Konečně mám pocit, že jsem se hnula z místa, směrem kupředu. Minulost nechávám za sebou a snažím se žít. Jinak, líp. Stále nejím maso, od září mám v plánu začít pravidelně plavat (tímto zdravím mou Janču, my to dáme, vydržíme!), omezit sladké (a možná trochu i to kafe, co si budeme povídat).. ale hlavní je cítit se fit psychicky. Protože když nefunguje hlava, nefunguje většinou ani nic jiného.

Snažím se z každého dne dostat to nejlepší, snažím se namísto ne říkat ano novým věcem. Na druhou stranu se ale učím říkat ne bez výčitek. Poznávám nové lidi (ano, já, věčný samotář), na druhou stranu ale pár lidí za sebou i nechávám a pokračuji bez nich. Protože někdy to jinak nejde.
Zkouším nové věci, čtu knížky, které jsem dřív odmítala. Snažím se myslet pozitivně, neřešit věci, které nejsou zas tak důležité. A prostě.. snažím se posouvat dál, zlepšovat sama sebe.

Protože není důležité být lepší než ostatní, je důležité být lepší než vaše staré já.

5 komentářů

  1. Nádherný článek, ať se ti daří. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek, a zkus sešity od pigna nature. Mají je v Tescu :)

    OdpovědětVymazat
  3. moc pěkný přístup a tvé nastavení – snad dlouho vydrží!

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý článek! Nedávno jsem narazila na tvůj blog a celý ho přečetla jedním dechem. Líbí se mi styl, jakým píšeš, že jsi tak skvěle pozitivně naladěná a přenášíš to i na mě :) Jen tak dál!
    Já plánuju od září zase pravidelně běhat a možná i zase plavat, tak snad mi to výjde :))

    OdpovědětVymazat

© be at peace, not in pieces. Design by FCD