39°

10. srpna 2015


Vycházím ven a najednou jako bych dostala facku. Teplotní rozdíl skoro 20 stupňů je celkem síla, co si budeme povídat. A tak tedy v džínách a tričku vystupuju ven z budovy, na slunce, a mám pocit, že každou chvíli omdlím. Mátožně strkám klíček do zapalování, loučím se s lidmi, kteří se mnou byli na směně a odjíždím vstříc domovu. Poslední týdny každodenní scénář mého odchodu z práce.
Je to celkem sranda, ráno odjíždím navlečená jak do severských zemí, na sobě tenisky, bundu a dokonce i rolák. Problém co s tímto oblečením odpoledne jsem vyřešila přenosným kufříkem na skútr, který tyto věci mile rád schová.

Kdo mě alespoň trochu zná, tak ví, že tyhle vedra rozhodně nejsou nic pro mě. Jsem člověk, který se měl narodit úplně někde jinde. Jsem "skromná", stačila by mi třeba deštivá Anglie, mnou milované Norsko nebo Dánsko. Odstěhovat se někam, kde se můžu procházet po pláži, aniž bych umírala horkem. Někam, kde můžu většinu roku chodit v džínách a svetrech. Kde můžu léto trávit s tím, že je venku příjemně, akorát tak na výlety nebo procházky. Chci sedět u okna s hrnkem kafe a pozorovat deštivé město. Chci se procházet lesem, kde je mech nasáklý vodou a ne tam, kde mi pod nohami křupe žluté jehličí a suché větve. Chci chatu v horách, kde bych si mohla společně s Mužem vařit ze surovin, které jsme si sami vypěstovali. Mít za oknem čerstvé bylinky, večer se společně schoulit u krbu a být rádi, že jsme jeden s druhým.
... no dobře, to už možná trochu fantazíruju, ale na pár dní by to rozhodně nebylo k zahození. Jinak jsem ale holka, která miluje město. Město, kde je max 20, možná 25 stupňů. Víc rozhodně ne.

Každé ráno je první věcí kterou udělám to, že se podívám na mobilu na předpověď počasí. S nadějí rozklikávám ikonku se sluníčkem a ... bohužel, na týden dopředu stále hlásí horka. Se zklamáním vracím mobil zpět vedle postele, zahrabu se do peřin a snažím se před tím horkem schovat. Bohužel marně.
Ve skříních mám spoustu nového podzimního oblečení, jelikož jsem se zařekla, že už si žádné letní kupovat nebudu, že je to na posledních 20 dní zbytečné. (.. o dva dny později stojím s nasupeným výrazem ve tváři v obchodě, v ruce dvoje nové - ale tak boží - šortky, ehm). A nejhorší je, že já to oblečení opravdu můžu momentálně využít jen při mých ranních cestách do práce. (jen tak mimochodem - ať žije kafe v půl 5 ráno, co já bych si bez něj poslední měsíc počala, to nevím)

Nejhorší je, že se v tomhle horku ani nic moc pořádně dělat nedá. Mám teď pár dní volno, plánovala jsem různé výlety, návštěvy. Nakonec to ale vidím tak, že budu ráda, když se dovleču k vodě a tam to přes odpoledne nějak zvládnu. A nebo to vyřeším úplně jinak, jako poslední dva dny. Přišla jsem z práce, udělala si něco dobrého k jídlu, odpoledne strávila u filmu a ven šla až večer.

Večery a rána jsou na celém létu to nejlepší. Chvíle, kdy je příjemně a já mám konečně pocit, že si těch prázdnin užívám.
Zapadající slunce, oslňující svou oranžovou září vše kolem. Teplý větřík, cuchající mi vlasy. Posezení s kamarády venku, jen tak na trávě ....

Je spousta věcí, která je na létu fajn. Ale 39 stupňů to rozhodně není. Za mě určitě ne.

A co vy, najde se tu nějaký šílenec, kterému tohle horko vyhovuje?

2 komentáře

  1. Přílíš horká léta já sama také nemusím.. Všechny tvoje články jsou moc krásné,osobité a s nadšením dělat vše pozitivně ikdyž to někdy nejde.. Mám taky moc ráda les a jeho význam ,který pro nás dýchá.. Doufám, že brzy přijde to krásné babí léto a všude bude rosa a spousta mlhy..:-)

    OdpovědětVymazat
  2. My sme naposledy volali s ujom čo sa presťahoval do Anglicka a bolo tam 25° a topil sa tam a tak a sesternica mu povedala že tu je 39° a on by tu neprežil:D omg ja chcem do Anglicka!:)

    OdpovědětVymazat

© ANNA. Design by FCD